Rok se s rokem sešel a já jsem zase o něco sešlejší, ale snad i o trochu moudřejší. Po turbulentním roce 2020 spousta lidí doufala v poklidnější rok, ale rok 21 se rozhodl pokračovat hrdě ve šlépějích svého staršího bratříčka.

Ale přesto nemůžu tvrdit, že by šlo o špatný rok. Pojďme se na něj podívat.

Práce

Už ve shrnutí roku 2019 jsem psal, že přijímat každého klienta, který se ozve, je nejrychlejší cesta k vyhoření a podlomenému zdraví. V minulém ročním shrnutí jsem si pochvaloval, jak jsem počet klientů zredukoval a v roce 2021 jsem v tom pokračoval a stavy snižoval ještě víc a klienty podroboval mnohem přísnějším kritériím výběru.

Jako datově a analyticky založený člověk jsem si založil složitou excelovskou tabulku se spoustou vzorečků a počítal si skóre klientů z pohledu výnosů, časové náročnosti, věhlasu klienta, dokonce jsem si zavedl i metriku pro své subjektivní hodnocení klienta. Ale ani to mě neuchránilo před tím, abych se několikrát nespálil a s několika novými klienty se nemusel záhy rozloučit.

Nejdůležitější jsou lidi

Nakonec se stejně tím nejspolehlivějším vodítkem ukázal vlastní pocit. Ne takovéto prvotní nadšení “tohle je boží služba, to bude něco”, které mě zaplaví s každou novou poptávkou, ale takový ten tišší vnitřní hlásek, který říká buď “tohle bude hroznej opruz, budeš litovat, že ses do tohohle pouštěl”, nebo naopak “tohle bude fajnová spolupráce, s těma si budeš rozumět a někam tě to posune”. Nebo něco na ten způsob. Občas se i tenhle vnitřní hlas zmýlil, ale snad pokaždé, když mě varoval, se opravdu něco nepovedlo.

Jenže řídit se intuicí, to zkrátka není můj modus operandi, tak vám přece jen zkusím vypsat několik více či méně objektivních indikátorů, které z mého pohledu ovlivňují úspěšnost spolupráce.

Continue Reading