2021 v domácím kanclu aneb další rok v životě PPC kance

Rok se s rokem sešel a já jsem zase o něco sešlejší, ale snad i o trochu moudřejší. Po turbulentním roce 2020 spousta lidí doufala v poklidnější rok, ale rok 21 se rozhodl pokračovat hrdě ve šlépějích svého staršího bratříčka.

Ale přesto nemůžu tvrdit, že by šlo o špatný rok. Pojďme se na něj podívat.

Práce

Už ve shrnutí roku 2019 jsem psal, že přijímat každého klienta, který se ozve, je nejrychlejší cesta k vyhoření a podlomenému zdraví. V minulém ročním shrnutí jsem si pochvaloval, jak jsem počet klientů zredukoval a v roce 2021 jsem v tom pokračoval a stavy snižoval ještě víc a klienty podroboval mnohem přísnějším kritériím výběru.

Jako datově a analyticky založený člověk jsem si založil složitou excelovskou tabulku se spoustou vzorečků a počítal si skóre klientů z pohledu výnosů, časové náročnosti, věhlasu klienta, dokonce jsem si zavedl i metriku pro své subjektivní hodnocení klienta. Ale ani to mě neuchránilo před tím, abych se několikrát nespálil a s několika novými klienty se nemusel záhy rozloučit.

Nejdůležitější jsou lidi

Nakonec se stejně tím nejspolehlivějším vodítkem ukázal vlastní pocit. Ne takovéto prvotní nadšení “tohle je boží služba, to bude něco”, které mě zaplaví s každou novou poptávkou, ale takový ten tišší vnitřní hlásek, který říká buď “tohle bude hroznej opruz, budeš litovat, že ses do tohohle pouštěl”, nebo naopak “tohle bude fajnová spolupráce, s těma si budeš rozumět a někam tě to posune”. Nebo něco na ten způsob. Občas se i tenhle vnitřní hlas zmýlil, ale snad pokaždé, když mě varoval, se opravdu něco nepovedlo.

Jenže řídit se intuicí, to zkrátka není můj modus operandi, tak vám přece jen zkusím vypsat několik více či méně objektivních indikátorů, které z mého pohledu ovlivňují úspěšnost spolupráce.

Lidská kompatibilita

Tohle je asi ta nejzásadnější a možná nejhůř uchopitelná položka. Spolupráce většinou dopadne dobře, když jsou lidé, se kterými spolupracuji otevření diskuzi. Nemusí přitom ani jít o lidi, kteří by měli stejný názor jako já, ale spíš o lidi se kterými se dokážeme dohodnout.

Chybět určitě nesmí chybět vzájemná důvěra a respekt. Když klient důvěřuje mému úsudku a odbornosti a lidově řečeno mi do práce nekecá, je bezproblémovost takové spolupráce nasnadě. Ale hodně důležité je to i naopak. Pokud vidím, že klient rozumí tomu, co dělá, jeho podnikání mi dává smysl a vidím v něm přidanou hodnotu, pak teprve můžu podávat ideální výkony a otevřeně s klientem diskutovat o dalších strategiích.

Zodpovědní a spolehliví lidé

Možná by se to dalo zahrnout pod kompatibilitu, ale rád bych ještě vypíchl jeden konkrétní důležitý aspekt spolupráce. Často jsem se totiž s problémy setkal i u lidí, se kterými jsme si po lidské stránce sedli, ale nakonec stejně celá spolupráce pohořela na jejich nespolehlivosti.

Zodpovědnost a spolehlivost jsou totiž alfou a omegou fungující spolupráce. Když už podesáté urgujete odpověď na jediný e-mail, když se dohodnete na nějakém konkrétním cíli a po půlroce spolupráce se dozvíte, že vedení mělo jiná očekávání, když dostanete jednoduše nesprávné informace nebo když se bez vašeho vědomí rozpadá web, přestávají fungovat dříve nasazené skripty, nikdo vás neinformuje o provedeném redesignu…

Chyby se samozřejmě stávají, ale pokud je takovýhle přístup u klienta standardem, je načase zvednout kotvy.

Mají na vás (peníze)

Tenhle bod je asi nejjednodušším vodítkem pro výběr spolupráce. Sem patří dva podbody. První, ten horší, je situace, kdy klient má peněz dostatek, ale přesto hledá způsoby, jak na vás ušetřit a cenu pokud možno podrazit na minimum. To je jasná červená vlajka a není tady o čem uvažovat.

Druhý bod jsou klienti, kteří peníze prostě nemají. Ke své smůle mám tendenci se do takových spoluprací pouštět a to pak samozřejmě není jednoduché. U klienta s omezeným rozpočtem je pak také nutně omezený prostor pro testování a hledání optimálního řešení. Většinou jde o sázku na jednu, pokud možno co nejbezpečnější, kartu. A když to nevyjde, což se i při nejlepší vůli občas stává, končí tí často celá spolupráce.

Toto je pouze ilustrační fotka, nikoli žádný z mých bývalých klientů!

Je to stabilní firma

Vždy jsem se snažil spolupracovat spíš s mladými dynamickými firmami s nějaký přesahem, ať už technologickým (SaaS produkty, fancy startupy) nebo etickým (eko-bio-zero waste). Když se však zpětně podívám na své klienty, těmi nejvěrnějšími a nejspolehlivějšími jsou trochu “nudné” klasické firmy. Bytový developer, eshop s přípravky proti škůdcům, hračkářství…

Mají přesah

A až na posledním místě stojí požadavek na to, aby produkt a spolupráce byla svým způsobem “cool”. Samozřejmě je fajn mít v referencích (které už bych si taky mohl na ten web přidat), nějakou zajímavou alternativní značku, no možná ještě podstatnější je vyhýbat se těm, kteří se od vašeho etického standardu odklánějí na druhou stranu, například pololegální lichva, přeprodejci nekvalitního zboží z Číny, multilevel marketing, kouzelné omlazující přípravky, politické strany (aspoň ty, které se neshodují s vaším politickým přesvědčením; já se rozhodl raději od politiky distancovat úplně).

Momentálně jsem počet svých klientů snížil na 6, což mi přijde jako rozumné množství. Možná jednoho, dva nové klienty přijmu, ale už se nechci dostat do situace, kdy jsem pracoval pro 15 klientů. Tehdy jsem se jen děsil chvíle, kdy nastane nějaký nečekaný problém na více frontách a já nebudu mít žádné záložní kapacity, abych se o vše postaral. Teď jsem mnohem spokojenější. Ušetřený čas pak můžu věnovat jiným záležitostem.

Podcast

Jednou z nich je i PPC podcast. Pro pravidelné čtenáře to není žádná novinka, podcast nahrávám už od roku 2020.

Nejdříve jsem začal nahrávat rozhovory s PPCčkaři na nejrůznější PPC (a work-life balance) témata. V roce 2020 to byli převážně, kamarádi, kolegové a známí, v podcastu zazářil Jirka Schaffer, Hanka Kobzová, Maruška Tlapáková, Lukáš Rejmon nebo Pepa Folta. Na začátku roku 2021 jsem si předsevzal, že do podcastu dostanu nějaká opravdu zvučná jména. A to se mi povedlo mírou víc než vrchovatou. Během několika měsíců se v mém podcastu vystřídali asi nejvěhlasnější čeští PPCčkaři jako úžasná Markéta Kabátová, legendární Větrovka a můj velký vzor, Kuba Kašparů.

Všichni byli úžasní, ale velký ohlas zaznamenaly zvláště epizody s méně známými hosty na zajímavá témata jako třeba smart shopping kampaně, zánik modifikátoru volné shody nebo analytika v PPC. Velký úspěch měla také reportáž z PPC campu.

V roce 2021 jsem začal natáčet i kratší epizody o PPC novinkách, tentokrát už bez hostů, které jsem nazval Kliky, bidy, noviny (jako Branky, body, vteřiny – rozumíme si, ne?). Ty představují shrnutí toho nejzajímavějšího a nejzásadnějšího, co se o PPCčkách psalo (aspoň na českém a anglofonním) internetu.

Ačkoli je to v mnoha ohledech náročnější, složitější (a taky nevděčnější), než si pozvat do studia hosta a tahat z něj rozumy, vznikl tak praktický a užitečný obsah pro PPCčkaře, kteří nemají čas pravidelně sledovat vše, co je ve světě PPC nového.

Pravidelné nahrávání podcastu mě přinutilo dělat si důkladnou přípravu, díky čemuž mám momentálně mnohem, mnohem větší přehled o tom, co se děje. Do podcastu se nakonec dostane jen zlomek všeho, co během přípravy pročtu. Často také narážím, i na renomovaných webech, na články pochybné kvality a donekonečna se opakující mýty, které se snažím v podcastu vyvracet.

Nejdříve jsem začal natáčet jednu epizodu každý den. U toho jsem vydržel asi měsíc, a i když to byla zajímavá výzva, která mě hodně posunula, nakonec se takové tempo ukázalo jako neudržitelné a zabíralo mi většinu volného času.

Začal jsem tak pro podcast hledat jiný formát. Četnost jsem snížil na jednou za 14 dní, zpřísnil jsem síto pro výběr jednotlivých příspěvků, kterým se (nakolik to omezená stopáž dovoluje) věnuju více do hloubky a přidávám k nim svůj vlastní pohled.

Pár lidí už se mě ptalo, kolik se dá takový podcastem vydělat. V tomhle bodě vás musím zklamat, protože to opravdu nevím. Podcast nabízím zadarmo, placeným spolupracím se vyhýbám, abych udržel kvalitu obsahu. Naopak platím pronájem studia i střih jednotlivých epizod. Nezaznamenal jsem ani žádný dramatický nárůst poptávek (byť někteří z hostů ano, zdravím Jirku).

Ono to i dává smysl – PPC Podcast je obsahově zaměřený spíše na PPC profesionály než na lidi, kteří s online marketingem jen lehce koketují. A právě v komunitě je ta opravdová hodnota. Opravdu mě těší zpětná vazba od ostatních PPCčkařů i zvolna se rodící vztahy, které jsem díky podcastu navázal. Poznal jsem díky němu velkou spoustu chytrých lidí a propojil je s dalšími chytrými lidmi. A sám se snad také něco nového naučil.

A věděli jste, že KBN jsou k dispozici také (čecho)anglicky? Abych si zlepšil angličtinu, nahrávám každou epizodu novinkového speciálu také v anglické verzi. Moc se s ní nechlubím a na celém světě ji poslouchá jen několik masochistů. Přesto i po roce stále pouštím naprostou většinu epizod do světa ve dvou jazycích.

Zánik cookies

Jednou ze zásadních změn, které se pravidelně objevovaly v mém podcastu, jsou diskuze kolem cookies. Jednak diskutované zrušení 3rd party cookies ze strany Google (a jejich nahrazení technologiemi jako je FLoC a FLEDGE), ale především nová česká legislativa, která upravuje používání cookies třetích i prvních stran.

Ještě před rokem bych takovou změnu možná pozoroval jen z povzdálí a čekal, jak se celá situace vyvrbí a nakonec bych na změny reagoval jako jeden z posledních. Díky podcastu jsem se však o téma podrobně zajímal, diskutoval ho se zkušenými analytiky (díky Marku) a nakonec o něm i přednášel na PPC Restartu.

PPC Restart 2021

Mou přednášku z PPC Restartu si můžete poslechnout, jak jinak než ve formě podcastu.

Jak jsem se dostal mezi řečníky téhle věhlasné PPC konference netuším, ale hádám, že při výběru padlo něco jako “hele a co ten týpek s tím podcastem, znáte ho někdo?”. Každopádně tomu, kdo tuhle poznámku utrousil, děkuji. Do mé pozvolna se rozjíždějící kariéry řečníka rezolutně zasáhla pandemie koronaviru a po zrušení několika plánovaných vystoupení byl PPC Restart “velkým návratem” k řečnickému pultíku.

Pár let zpátky bych jako běžný účastník o takové příležitosti jen snil.

Home-office

A nakonec něco málo ze soukromí. Když v roce 2020 vypukla pandemie, rozhodl jsem se přistupovat k ní zodpovědně a zůstat pokud možno zavřený doma. Ne nutně za každou cenu. Když se situace v létě zlepšila, cestoval jsem jako kdykoli jindy, podcast jsem nahrával ve studiu, kdykoli to jen bylo možné. Ale dojíždět během zhoršující se situace každý den do kanceláře nebo coworkingu jsem zavrhl jako zbytečné riziko.

Je pravda, že udržet si řád a pracovní morálku je přeci jen jednodušší, když vás k tomu donutí nějaké vnější vlivy. Bez pevně dané pracovní doby a dojíždění do práce bylo zpočátku těžké donutit se (hlavně poránu) k práci. Ale nakonec jsem si řád našel a rok 2021 představoval naopak velké zlepšení v mé osobní produktivitě. V prázdném bytě jsem se dokonce byl schopen dostat do hlubšího flow než v hlučné kanceláři.

Domů jsem si pořídil polohovatelný stůl, nainstaloval si do mobilu aplikaci na cvičení, ušetřil jsem moře času na dojíždění a byl jsem doma kdykoli, kdy pošťák přivezl další zásilku.

Takhle vypadal můj standing desk, než jsem si pořídil polohovatelný…

Téměř dvouroční home-office se ale podepsal na mých sociálních kontaktech, proto jsem začal pořádat (na popud Kuby Kaplana) více či méně pravidelná online setkání s ostatními PPCčkaři, známá také jako PPC pivo. Na podzim se tahle pěkná tradice poněkud vypařila, letos se k ní ale určitě plánuji vrátit. Pokud byste se chtěli připojit, napište mi e-mail.

Předsevzetí

V minulém shrnutí jsem si dal několik předsevzetí a tak by se slušelo napsat, jak jsem se s nimi popral.

Více komunikovat s klienty

I když to stále nebylo ideální, na téhle oblasti jsem usilovně pracoval. Nejvíce se mi osvědčila pravidelnost a dlouhodobé plánování. Nejvíce jsme komunikovali s klienty, se kterými jsme si nastavili pravidelné porady. S některými jsem si volal každý týden, s jinými jsme se spojili jednou za měsíc. Dle kapacit a možností. Jen osobních setkání bylo opravdu poskrovnu, ale to lze přičíst na vrub epidemické situaci.

Vytvořit nějaký produkt nebo službu

Představoval jsem si nějaké školení nebo nástroj, který bych mohl nabídnout více lidem než jen omezenému okruhu svých klientů. V tomto bodě jsem spektakulárně selhal. Na tohle předsevzetí jsem si vzpomněl až koncem roku a přes usilovnou snahu jsem to v minulém roce do konce nedotáhl.

Ale začal jsem na tom pracovat a můžu vám slíbit, že v průběhu letoška se můžete těšit na školení, které bude, spíše než úplným začátečníkům, věnované “praktikujícím” PPC specialistům.

Pokračovat v podcastu a najít alespoň jednoho “hvězdného” hosta

Na loňský rok jsem si předsevzal alespoň 12 nových epizod. Nakonec jich vzniklo 68, takže věřím, že aspoň tohle předsevzetí se mi podařilo splnit.

Splnit se mi podařilo i druhou část tohoto předsevzetí a v křesle nahrávacího studia se tento rok vystřídala většina českého PPC pantheonu. Tento rok tak možná budu muset začít lovit ve vodách online marketingu i mimo PPC. První vlaštovkou tohoto trendu byl Karel Theodor Borovička, který do studia zavítal na konci listopadu.

Předsevzetí do roku 2022

Vzhledem k vroubkům z loňska budu letos s předsevzetími opatrnější a budu hlavně pokračovat s tím, co jsem započal v minulých letech. Tedy:

  • Pokračovat v PPC podcastu
  • Vytvořit školení pro PPCčkaře
  • Přijímat ty správné klienty a v případě potřeby je i aktivně oslovovat
  • Udržet si zdravý work-life balance
  • Upravit web a doplnit si reference

Ladislav Vitouš

One Comments

Napsat komentář