Zápisky z Malé vily, aneb co se stalo na Létě s internetovým marketingem 2

Část 2: Prokletí pokoje č. 10

Včerejší noci jsem toho příliš nenaspal. Ještě nyní, když píšu tyto řádky, se celý chvěji. Ale pojďme se vrátit zpět do včerejšího dopoledne, ať se ještě více neztrácíme v nepřehledné situaci, která zde panuje.

Snídaně znovu předčila má očekávání a prohloubila mé obavy. Byli jsme dovedeni do místnosti přetékající pochutinami v takovém množství, že je nebylo v lidských silách pozřít. K tomu zde byl vždy přítomný personál Malé vily, který byl vždy ochotný vám připravit jakoukoli lahůdku, na kterou jste si zrovna vzpomněli. K tomu ovocné mošty, nápoje z pražených kávových zrn a další cizokrajné poživatiny. Jaké záměry zde s námi mají? Co bude cenou za přepych a pohodlí našeho luxusního vězení? To jsem se měl brzy dozvědět.

S břichem ještě plným snídaně jsme byli usazeni ve stísněné místnosti, kde již čekal další z nich. Nechal se nazývat, pravděpodobně po šiřiteli boží víry, Pavel. Jaké je jeho pravé jméno a zda nějaké jméno vůbec má, netuším. Pod záminkou budoucího výcviku z nás všech vymámil naše účetní záznamy. Nikdo se mu v tom neodvážil odporovat a všichni odevzdali své účetní listy beze slova odporu. Jen několik nešťastníků, kteří žádné takové záznamy neměli, sedělo tiše v koutě a usilovně lapali útržky informací od ostatních účastníků.

A pak započala Pavlova temná magie. Sesypal všechny odevzdané účty do jakéhosi elektronického tavícího kotlíku a jal se je zvláštním způsobem přetvářet. Data, která nám pak vracel už ani v nejmenším nepřipomínala úpisy, které jsme předtím odevzdali a byl bych přísahal, že slabě páchla sírou! Z neuspořádané sumy cifer, kterou jsme Pavlovi dodali, se náhle samy od sebe začaly na tabuli vykreslovat nejroztodivnější obrazce. Rychle jsem se pokřižoval a fascinovaně pozoroval, co všechno lze z několika čísel vyvěštit.

Na tabuli se v rychlých sledech střídaly grafy a tabulky, které hýřily barvami a čas od času bylo doplněné i komplikovanými výpočty. Věrnost zákazníka, frekvence nákupů, rozdíl mezi pravidelnými a opakujícími se nákupy. I ostatním účastníkům bylo podezřelé a nepříjemné, že by stroje mohly a měly znát tyto věci, takže byl Pavlův výklad narušován dotazy a poznámkami s publika. Žel každá další poznámka jen více přispěla k řešení otázky zákaznické věrnosti a výklad se prohluboval do neskutečných podrobností. Tento ďábelský rej vydržel až do pozdních nočních hodin, aby byl nahrazen rejem ještě zběsilejším v kuželkové herně. Zde se již však naplno projevila únava a psychická zdeptanost většiny účastníků a byť míchané nápoje hrály barvami a sváděli k nevázané zábavě, nedlouho po půlnoci zůstala v herně už jen skupinka největších vytrvalců.

Odešel jsem do své komnaty, abych zde načerpal sil do nového dne. Ale jak jsem zmínil v úvodu, zaslouženého spánku jsem se nedočkal. Mohlo být pár hodin po půlnoci a po probuzení jsem snad zaslechl i chladnou ozvěnu zvonů ze vzdáleného kostela. Spal jsem mělkým neklidným spánkem, když tu se otevřely dveře od pokoje. Postava, která v nich stála, byla nepřirozeně zkroucená a nakláněla se k jedné straně, ale v bledém svitu měsíce jsem nebyl schopný rozpoznat víc než hrubou siluetu. Nejsem schopný říct, zde jsem vydal hlásku, neboť hrdlo jsem měl stažené strachem a srdce mi tlouklo jako o závod. Pokusil jsem se však nočního vetřelce oslovit a zeptat se co si přeje. Neznámý návštěvník však po krátkém zápase s klikou od dveří zmizel a nebýt toho, co následovalo ráno, byl bych asi celou záležitost připisoval noční můře. Dveře od místnosti byly odemčené, ale byl bych přísahal, že jsem je před ulehnutím zamykal. Znovu jsem je tedy zamkl a pokusil se usnout. Propadl jsem se sice do neklidného spánku plného nočních můr, ale ráno jsem si připadal ještě unavenější než kdy dříve.

Abych se zklidnil a opláchl se před ranním programem, zamířil jsem do koupelny. Když jsem však otočil kohoutkem, vyvalil se na mne proud ledové vody, který se třel o mé nahé tělo jako hnáty umrlce. Teplota ve sprše prudce klesla a vzduch byl cítit vlhkou hlínou hřbitova. Vyběhl jsem ze sprchy a čekalo mě další překvapení. Všechny voňavé a vyžehlené osušky, které zde čekaly po našem příjezdu byly pryč.

Jaké nečisté síly zde úřadují a proč mají spadeno na naše ručníky? Kdo zosnoval toto setkání a jaké postranní úmysly tím sleduje? Nic z toho netuším, ale dokud budu dýchat zůstanu zde, abych to odhalil. Vím, že je to troufalé a riskantní, ale nemohu to vzdát. Ne když jsem se dostal takhle daleko.

Ladislav Vitouš
Latest posts by Ladislav Vitouš (see all)

Napsat komentář